Postřehy z YouTube

8. 12. 2020 Jan Čermák

Postřehy z YouTube

Nemám s YT úplně nejlepší osobní zkušenost, protože nám z kanálu vymazali videa bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení. Nahraná utkání s hudbou, kterou jsme použili z jejich volného a jimi nabízeného repertoáru. Netušíme, co bylo špatně. Na reklamaci neodpověděli. Nicméně, jejich síla je v tom, že je dnes používá každý a to jak přispěvatelé, tak uživatelé. A kdo z trenérů a závodníků tvrdí opak, bydlí někde bez internetu, nebo nemluví pravdu. Tak to je. I světová špička dneska studuje své soupeře ze záběrů z turnajů IJF a EJU, které jsou na YT volně přístupné. Podrobné rozbory a vymýšlení technicko-taktického vedení boje bylo vidět i v zákulisí nedávného ME v Praze. Není nic jednoduššího, než na tréninku při probírání různých technik použít záběry těch, kteří jsou v tom mistry, jsou k dispozici celé semináře, aniž byste museli za drahé peníze a přes svaz shánět instruktora lekce do svého klubu. Bez diskuze má osobní přítomnost největší váhu a účinnost, ale videozáznam kvalitního semináře či instruktážní ukázky jsou velmi hodnotnou náhražkou.

Někdy je zajímavé se podívat i na příběhy lidí, kteří dali judu prakticky celý svůj život a stále mají co říct. Ukazuje to i na to, že judo věkovou hranici nemá. Pokud někomu dojde, že pravý smysl tohoto sportu a umění nejsou navždy jen turnaje a medaile, které jsou bezesporu v tom nejproduktivnějším věku judisty správným a největším stimulem, má možnost získat podstatnou náplň na prakticky celý život.

První video představuje Brita Jacka Hearna. Dnes je mu 97 let, stále učí judo a i další bojová umění. Je to vitální senior, mimo jiné ovládající facebook a jeho mottem je. „Ať jsi jakkoliv starý, zvedni zadek, jdi ven a něco dělej!“ To je celkem lapidární vyjádření:-).

Druhé video představuje paní, která jako jediná žena na světe dosáhla na nejvyšší, tedy 10. Dan. Ten devátý obdržela v roce 2006 od Kodokan Judo Institute, jejichž udělení má stále největší váhu ve světě. Desátý jí ale neudělili a dosud jej neudělili žádné ženě v historii. Udělil jí ho Americký svaz juda roku 2011. Do Spojených států se vystěhovala v roce 1966 a v San Francisku vyučovala judo i v době, kdy již byla na vozíku a to do svých 99 let. Byla dlouho poslední žijící žákyní Prof. Jigoro Kana a její otec byl Kanovým prvním učitelem Jiu-jitsu, které studoval před vytvořením juda.

Zapsal: Čermoš

Úvodní foto – zdroj: usadojo.com

Video – zdroj: YouTube

 

JACK HERN:

 

KEIKO FUKUDA: