Útočník v tom nejlepším slova smyslu, s technikou par excellence

4. 7. 2020 Jan Čermák

Útočník v tom nejlepším slova smyslu, s technikou par excellence

Když skončil časový limit pro finálové utkání ve váze do 78 kg, a to na soutěži nikterak menší, než jsou olympijské hry, tentokrát 31.07.1996 v Atlantě, mohli diváci v hledišti a u obrazovek spatřit snad tu nejzklamanější tvář judisty, který právě prohrál na praporky, jakou si lze představit. Zatímco závodník na bílé šerpě soutěžící v barvách galského kohouta, Djamel Bouras, se mohl pominout radostí a vyváděl na žíněnce psí kusy, na červené šerpě stál s rukama v bok a s pohledem upřeným někam hodně daleko, možná duchem úplně mimo halu, jeden z největších rváčů a techniků světového juda, Toshihiko Koga. Ten, který získal čtyři roky předtím zlato v Barceloně a kdy naopak on na praporky zvítězil ve finále, tehdy nad Maďarem Hajtošem, teď polykal kyselé hrozny a usilovně se bránil slzám. Ne nadarmo se říká, že stříbrná medaile přináší ze všech nejméně radosti, aspoň tedy v okamžiku konce finále. Její držitel se aspoň chvíli trápí tím, že byl tak blízko prvenství. Ten, kdo si musel v opravách vybojovat bronz bývá většinou spokojen stejně jako vítěz. V pořadí umístění pátý závodník je asi nejsmutnější, protože mu zkrátka unikla „placka.“  Po čase je stříbro samozřejmě doceněno majitelem rovněž. I když u Japonců….tam platí opravdu jen zlatá. Stačí se podívat na jejich obličeje na stupních vítězů, pokud je pod nimi jiné číslo, než 1. Zatímco „nejaponec“ na prvním místě slzí dojetím nad stoupající vlajkou a hymnou svojí země, Japonec brečí na dvojce či trojce hanbou a nechce se mu domů.

Koga jako závodník vynikal důslednou a detailní přípravou, kdy věnoval mimořádnou pozornost na zvládnutí technik a jejich nácviku v perfektním Uchi-Komi. Zrovna tak měl v malíčku ostatní formy technické přípravy, jako Tandoku-Renchu, Jakusoku-Geiko, Kakari-geiko, Nage-Komi. O randori mluvit ani netřeba. Připravoval se svědomitě i fyzicky. To vše zúročil spolu s mimořádně útočným pojetím svého boje do mnoha Ipponů, které byly jeho cílem a pokud nevyhrál na Ippon, nebyl úplně spokojený. Měl, a vlastně stále má v sobě samurajského ducha, to pojetí, kdy usilovnou disciplínou, ovládáním sebe sama a neskutečnou trpělivostí spojenou s pílí na něčem pracoval, dokud to nebylo dokonalé. A tímto způsobem vypiloval svoje techniky a na jejich vrchol, jako císařskou korunu, posadil svoji proslulou Seoi-Nage. Jinou, než dělala a dělá většina judistů na celém světě. Ne nízkou do kolen, často nastoupenou z bočního úhlu, s nášlapem hluboko pod soupeře. Pokud na to někoho dobře naložil, nebylo úniku. Oběti se zpravidla zatřepaly zoufale nohy ve vzduchu a měla to za sebou. Soupeři se často na tento jeho útok soustředili tak, že zapomněli, že ovládá brilantně spousty dalších. Tu jeden upadl na perfektní De-Ashi-Harai, druhý na Tomoe-Nage, další na Sode-Tsurikomi-Goshi a obávanou Seoi-Nage ani neochutnali. Jeho pojetí boje bylo bezezbytku ryze útočné, zdravě agresivní s cílem vyhrát na bod.

Takto se stal 1x olympijským vítězem a 1x finalistou OH, 3x mistrem světa a jednou bronzovým, 6x zvítězil v All Japan ve váze do 71 kg a jednou byl třetí, v kategorii do 78 kg jednou zlatý a jednou bronzový, v kategorii OPEN prohrál až ve finále po dlouhých 10 a půl minutách s o mnoho mohutnějším Naoya Ogawou. Vyhrál v sedmdesát jedničce dvakrát Kano Cup a 3x Matsutaro Shoriki Cup Tokyo. Tomu všemu předcházelo zlato z juniorského MS v Římě z roku 1986. To na jednu judistickou kariéru stačí bohatě, možná i na dvě, nebo tři. Když skončil jako závodník, stal se ústředním trenérem japonských judistek a v roce 2003 založil v Takatsu-ku, Kawasaki, judistickou školu pro malé děti Koga Juku. Jeden z jeho žáků, Ayumi Tanimoto, získal zlatou medaili ve váze do 63 kg na letních olympijských hrách v roce 2004. Působí jako lektor mnoha domácích (japonských) i zahraničních seminářů, kde stále neoblomně zdůrazňuje pravidelný a přesný nácvik technik jako základ k úspěchu i v dnešním světovém judu. Toshihiko Koga je nezapomenutelný pro svou generaci a zároveň inspirující i pro tu dnešní. Prostudovat si jeho judo, třeba i pomocí seminářů na YouTube za to stojí.

Fakta:

Narozen: 21. 11. 1967 v Kitashigeyasu, Prefektura Saga

Výška: 169 cm

Váhová kategorie: 71 kg a později 78 kg

Vzdělání: Tsurumaki Junior High School, Nippon Sport Science University

Děti: Hayato Koga, judista, kategorie 73 kg

 

 

Zapsal: Čermoš

Zdroj – Source video: YouTube

Zdroj – Source foto: Google

 

 

Zápasy a finále OH Barcelona 1992

 

Finále OH Atlanta 1996

 

Výuka Uchi-Komi